|
|
Nové politické strany pohledem teorie institucionalizace: případ strany Věci veřejné
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce prostřednictvím teorie institucionalizace zkoumá proces utváření a stabilizace skutečně nových politických stran v České republice. V teoretické části práce je nejprve představena teorie institucionalizace, od níž je odvozen základní analytický rámec. Institucionalizace je chápána jako proces, který probíhá celkem ve čtyřech dimenzích a v průběhu času může dojít k jeho posilování, nebo naopak k jeho oslabování. Dále jsou zmíněny hlavní přístupy ke klasifikaci nových politických stran, se zaměřením na kategorii skutečně nových politických stran. Tyto strany do stranického systému přicházejí zvenčí, a tak představují vhodný případ pro zkoumání vlivu jejich volebních zisků na míru institucionalizace. V další části práce následuje shrnutí vývoje českého stranického systému s ohledem na úspěšnost skutečně nových stran, která v rámci sledovaného období vykazuje rostoucí trend. Pro detailní analýzu zkoumaného jevu byla zvolena případová studie politické strany Věci veřejné. Jedná se o případ skutečně nové politické strany, která dosáhla relevantního postavení ve stranickém systému již v důsledku první kandidatury ve volbách prvního řádu. Její organizační vývoj je popsán na základě předem definovaných kategorií. Následně je provedena analýza vysvětlující pozorované trendy v kontextu teorie...
|
|
|
Srovnání struktury elektorátu nových stran v postkomunistické Evropě
Šotola, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V posledních letech vznikaly v postkomunistické Evropě nové strany závratným tempem. A navíc mnohé z nich byly také úspěšné v parlamentních volbách. Pomalu se stabilizující stranické systémy jsou znovu vystaveny nestálým vlivům. Úspěchy nových stran přeměňují současnou středo a východoevropskou politiku. Tyto strany sjednocuje nejenom datum vzniku, ale často také jejich rétorika proti současnému establishmentu. Přestože se různí jejich volební strategie, míra úspěchu nebo také způsob jejich vzniku, tak je jejich náhlý úspěch zajímavý. Jaké je složení elektorátu těchto stran? Práce se zaměřuje na identifikování struktury elektorátu nových stran ve střední a východní Evropě. Základ práce se skládá ze dvou částí. První shrnuje teoretické koncepty, které se váží na studium nových stran a jasně identifikuje parametry nových stran, kterými se práce bude zabývat. Pro vymezení jsou použity teorie Paula Lucardieho, Allana Sikka a Krystyny Litton. Druhou částí je kvantitativní výzkum, který na základě pokročilých statistických metod se snaží co nejpřesněji identifikovat, jaké skupiny obyvatel mají tendence k volbě opravdu nových stran. Použita je standardní OLS regresní analýza na globální (státní) úrovni a pro zpřesnění výsledků a odhalení případné prostorové nestacionarity volební podpory je použita metoda...
|
|
|
Vzestup nových politických stran Podemos a Ciudadanos ve Španělsku v parlamentních volbách v roce 2015
Firbacherová, Pavla ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úspěchem nových celostátních stran Podemos a Ciudadanos, které se dostaly poprvé do Poslanecké sněmovny ve Španělsku v roce 2015. Popisuje výsledky řádných voleb v roce 2015 i předčasných voleb v roce 2016. Rozebírá zastoupení Podemos a Ciudadanos v Dolní komoře Parlamentu, které zkomplikovalo povolební situaci v zemi. Práce věnuje pozornost volebnímu systému a jeho specifikům. Ukazuje proměnu stranického systému. Cílem je analýza volebního úspěchu nových stran v kontextu ekonomické krize, vysoké nezaměstnanosti a korupčních kauz tradiční Lidové strany a Španělské dělnické socialistické strany. Práce dále charakterizuje strany Podemos a Ciudadanos. Určuje, o jaký typ stran se jedná, a připomíná jejich historii. Představuje případovou studii. Pro práci je klíčové vymezení pojmu volič. Zkoumá, kteří lidé nové strany volili, a naznačuje, proč se tak rozhodli. V závěru shrnuje postavení nových stran ve stranickém systému a dává je do kontextu sociální struktury voličů.
|
|
|
Úspěch nových volebních stran ANO a Úsvit ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR 2013
Farkač, Jan ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úspěchem dvou nově vzniklých stran ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013. Tyto dvě strany získaly hlasy podstatného procenta voličů, a dostaly se tak do vlády i přesto, že byly založeny velmi krátce před volbami. V teoretické části této práce je rozebírán vznik a úspěch nových stran v zahraničí i v České republice. Práce je zaměřena primárně na voliče, kteří nové strany volí. Je věnováno dost prostoru detailnímu zkoumání volebního chování v ČR. Výzkumnou metodou použitou v této práci je sekundární analýza, jejíž výhody jsou popsány v metodologické části. Za pomoci sekundární analýzy několika kvalitních datových souborů jsou voliči nových stran porovnáváni s voliči ostatních, zavedených stran. Ukazuje se, že mezi těmito skupinami existují významné rozdíly v oblasti sociodemografie, politických názorů a zkušeností, ale i životních názorů. Trend nových stran, který se projevil už ve volbách v roce 2010, evidentně pokračuje a zdá se, že se i rozšiřuje.
|
|
|
Nové politické strany pohledem teorie institucionalizace: případ strany Věci veřejné
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce prostřednictvím teorie institucionalizace zkoumá proces utváření a stabilizace skutečně nových politických stran v České republice. V teoretické části práce je nejprve představena teorie institucionalizace, od níž je odvozen základní analytický rámec. Institucionalizace je chápána jako proces, který probíhá celkem ve čtyřech dimenzích a v průběhu času může dojít k jeho posilování, nebo naopak k jeho oslabování. Dále jsou zmíněny hlavní přístupy ke klasifikaci nových politických stran, se zaměřením na kategorii skutečně nových politických stran. Tyto strany do stranického systému přicházejí zvenčí, a tak představují vhodný případ pro zkoumání vlivu jejich volebních zisků na míru institucionalizace. V další části práce následuje shrnutí vývoje českého stranického systému s ohledem na úspěšnost skutečně nových stran, která v rámci sledovaného období vykazuje rostoucí trend. Pro detailní analýzu zkoumaného jevu byla zvolena případová studie politické strany Věci veřejné. Jedná se o případ skutečně nové politické strany, která dosáhla relevantního postavení ve stranickém systému již v důsledku první kandidatury ve volbách prvního řádu. Její organizační vývoj je popsán na základě předem definovaných kategorií. Následně je provedena analýza vysvětlující pozorované trendy v kontextu teorie...
|
host ::
RSS.